Jsi sama? Rozkveť a motýli se slétnou

Jsou mezi námi ženy, které nemají partnera. I přes jejich úsměvy je cítit, jak je to trápí a trýzní, a jak se z toho nedokážou dostat ven. Nevím, jestli jsem ten příměr někde slyšela, a nebo ke mně přišel sám, ale jen si představte takovou ženu…

Přestavte si ženu, která čeká na lásku. Ženu, která čeká, až k ní přijde láska a ona bude konečně šťastná. Ženu, která čeká, že někdo přijde a dodá jí pocit štěstí, který jí tolik chybí.

Ta žena je jako květina, která ohýbá svoji hlavičku. Je seschlá a podvyživená. Touží po výživě, po hnojivu, ale nikdo o ni ani nezavadí. V její krásné hlavičce jí jede program: Jsem sama. Nikdo mě nemá rád. Jsem opuštěná. Jsem nešťastná. A jelikož tomu věří, v životě se jí to také doopravdy děje. Je to její pravda, v níž žije.

Žádný čmeláček, který by ji láskyplně opyloval, tu není. Kdo by stál o takovou smutnou seschlou květinu, když jsou tady plné louky nádherně kvetoucích šťastných květin? Ta květina nemá co nabídnout, nemá v sobě sladký pel. Pouze čeká, až jí někdo tento pel dodá a ona bude konečně šťastná.

Žádný čmelák ani motýl na světě  však nedokáže květince dodat potřebnou výživu. Mohl by se ulítat, ale dokud v sobě květina sama nenajde zdroj naplnění, nikdy se pocitu štěstí nedobere, ani ve vztahu.

Jak se rozvonět?

Je třeba, aby ta květinka narovnala svoji sklopenou hlavičku a obrátila ji vstříc slunci – nekonečnému zdroji lásky. Vykašlala se na všechny čmeláky a motýly, kteří o ni nestojí a vyživila sama sebe z okolního prostředí a ze svého niterného podzemního zdroje. Dodala sama sobě vláhu a výživu a rozkvetla.

V momentě, kdy tohle udělá, se stane šťastnou bez cizího přičinění. Dokáže svému okolí, že umí být šťastná sama a aniž by jí štěstí musel někdo v pravidelných zálivkách dodávat. Dokáže, že má sama sebe ráda a že má lásky na rozdávání. Začne vonět a přitahovat k sobě čmeláky, a dokonce i motýly. Oni totiž vycítí, že jim ta květinka má co dát – že je plná sladkého nektárku jménem láska. Vycítí, že je ta květina šťastná a že nepotřebuje opečovávat a zachraňovat, ale být milovaná a vzájemně s někým lásku sdílet.

Doporučená zálivka pro podvyživené ženské květiny:

  • Přijímám to, že jsem sama. Nebojuji s tím.
  • Miluji sama sebe takovou, jaká jsem. Jsem šťastná i tak. Nacházím zdroj lásky v sobě samé.
  • Plním si svoje sny. Každý den dělám sama sobě radost a ptám se sama sebe: Co mi dělá dobře a co mě naplňuje?

Cítíš, že kveteš? Nebo máš pocit, že jsi spíš seschlá a podvyživená? Jestli to druhé, tak se pojď dobít, dodat si barvu, vůni a šťávu. Pojď s námi rozkvést na naši ženskou La Que Sabe louku, na chvíli zapadnout mezi víly, divoženky a bohyně! Udělat si radost, zatancovat si, zameditovat si, dodat sama sobě lásku a životní radost. Toužíme po tom, aby byly všechny ženy nádhernými voňavými květinami bez ohledu na to, zda mají partnera či ne.

Ať se z toho všem motýlům pěkně motá hlava… 🙂

Jsme s tebou!

Přijď si s námi zatančit! 16. 9. 2017 JSEM AFRODITA – ZLÍN

(klikni na obrázek pro více informací)

Přijď si s námi zatančit! 14. 10. 2017 JSEM ATHENA – PRAHA

(klikni na obrázek pro více informací)

Těšíme se na Tebee! Moooc!

Petra Pospíchalová

Zasněná víla s hlavou plnou nápadů, knihomilka, pisatelka a kreativní duše, která miluje psaní a práci s textem všeho druhu. Bytostně ctí přírodu, má vášeň pro tancování, výletování, focení a ženský seberozvoj. Srdcem je naladěná na inspirující svět La Que Sabe.

Komentáře

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *