Jaké to bylo na Deméter na Valašsku?

V období blížícího se svátku Beltain jsme spolu s asi třiceti ženami absolvovaly ženský víkend uprostřed valašských kopců, který byl plný tance, jógy, meditací a tvoření, ale také hlubokých uvědomění.

Ta energie, co z žen tryskala, když se spojily samy se sebou, s přírodou a vědomě s druhými ženami a procítily sílu mezi sebou, byla neuvěřitelná. A my s vámi nyní své prožitky sdílíme, protože toužíme inspirovat další ženy k radostnému a uvolněnému bytí.

Přejeme si, aby se všechny ženy uvolnily, aby byly hrdé, že jsou ženami, a rozpomenuly si na svoji božskost – každá z nás se může cítit jako bohyně bez ohledu na to, jak vypadá, kolik jí je a čím právě prochází.

Každá v sobě neseme esenci ženy-bohyně, která je napojená na přírodu. Stejně jako příroda jsme jako ženy moudré, nezlomné, vášnivé a okouzlující  – a krásné na tom je, že každá trochu jiným způsobem.

Když vládne bohyně Deméter

Ženský kruh na Valašsku byl zasvěcený bohyni Deméter – té, která symbolizuje naši plodnost, sexualitu, přirozenou divokost a také tvořivost, která nám je dána od přírody a kterou si mnohdy nedovolujeme plně projevovat. Prostředí Valašska nám však poskytlo možnost spojit se v duchu i s bohyněmi slovanskými Ladou, Vesnou či Živenou.

bohyně Deméter (kresba Blanka Drab)

Ať už uctíváme jakékoli archetypy, když si to dovolíme, uctíme tím zároveň i samy sebe, protože jsme s těmito archetypy na hluboké úrovni propojené.

Cítíme, že symbolizují ženskou sílu a hrdost a připomínají nám, že být ženou je dar a je třeba využívat plně jeho potenciálu – být skutečně ženou a netěsnat se do rolí, které nám nesvědčí, dovolit si být uvolněné a ženské – tančit, milovat a tvořit.

Být v ženské energii

Při úvodním sdílení v kruhu jsme přišly na to, že mnohé z nás se svou rozpustilou a divokou ženskou stránku bojí projevovat. Mají strach z reakce okolí. Snad, aby si někdo nemyslel, že jsou bláznivé. 🙂

Je něco špatného na tom, když žena tančí? Když leží v trávě a medituje? Když cvičí jógu? Když se drží spolu s dalšími ženami za ruce a vnímá ženskou sounáležitost? Když si zpívá? Když se spojuje s duchem Země a přírody? Když spolu s ženami sdílí životní příběhy? Když tvoří dílka z hlíny nebo kreslí? Máme pocit, že je právě toto ženskou přirozeností, která nám v dnešním světě velmi chybí – uvolnění v těle, tvořivost, napojení na přírodu, sdílení.

Zvykly jsme si být poslušné, upjaté, hledět si svých povinností a příliš se neprojevovat, aby se o nás něco neřeklo. Přitom v skrytu duše možná občas toužíme být na chvíli vílami, zatancovat si na paloučku, strávit čas v ženské komunitě.

Stejně jako muži si potřebují hrát na lovce, bojovníky a hrdiny, závodit, soutěžit, zažívat něco adrenalinového a dobrodružného, jít s chlapama na pivo a plácat se po zádech, i my ženy se potřebujeme „vyblbnout“ po svém a být v ženské energii – tancovat, oblékat se do krásných šatů, štěbetat ve skupině žen, být v přírodě a něco krásného tvořit.

Tohle všechno získává hlubší rozměr, protože právě v ženském kruhu – ve skupině žen se může cítit žena uvolněná a v totálním přijetí, může se svěřit, vypovídat se ze svých trápení a poléčit si tak svá vnitřní zranění.

Může získat větší sebevědomí, protože uvidí pestrost a různorodost ženských osobností a přestane mít pocit, že tak, jak je, neodpovídá ideálům, které nám jsou předkládány. Uvolní se a znovu získá pocit, že někam zapadá a je příjímaná taková, jaká je.

A tak to také bylo na víkendovém kruhu na Valašsku. Počasí nám přálo a tak jsme tančily bosé v trávě, pracovaly s dechem při súfijském cvičení, vyhřívaly se na sluníčku a poznávaly jedna druhou navzájem.

V každé z nás je umělkyně

Spolu s Adreou Rubin Smělíkovou (andrearubin.cz) jsme si dopřály dvě hodinky tvoření z hlíny. Modelování se stalo meditací a krásným pohroužením do sebe, protože jsme modelovaly podobu své vnitřní bohyně.

Ne všechny z nás se k uměleckému tvoření v běžném životě dostanou a mnohé z nás mají pocit, že něco tvořit ani neumí. Poznaly jsme ale, že každá z nás je v jádru umělkyně a tvořivost je nám vlastní – dokladem jsou nádherná dílka, která vznikla a která také odráží pestrost našich ženských duší.

Každý pohled na vymodelovanou bohyni může být připomínkou vlastní síly a může sloužit k duševnímu posílení.

Rituál plodnosti a oslava matky Země

Večer nás čekal další nevšední zážitek – rituál plodnosti s Lucií Žilkayovou. Uctily jsme společně to, že jsme ženy, že máme dar plodit a dávat život a vzájemně jsme samy sobě požehnaly. Pro mnohé byl právě tento okamžik jeden z nejsilnějších, protože si mohly prožít to, co si ve svém životě oslavit nedovolily. Navíc v krásné atmosféře, kde to vonělo bylinkami, kde hořely svíčky a ženy byly oděné do krásných šatů.

Z našich životů se vytratily rituály a oslavy na počest významných životních předělů. Často je to právě první menstruace, kterou přejdeme bez nějakého výraznějšího pozastavení. Přitom právě to, že se stáváme plodnými, že se stáváme ženami, je hodno oslavy a požehnání od celé generace žen – maminky, babičky.

Bylo krásné si dopřát při hlubokém pohledu do očí pocit, že nám druhé ženy přejí život v lásce a radosti a vnímat posvátné spojení mezi sebou. Zážitkem byl také společný zpěv v kruhu žen, který byl krásnou oslavou ženské sounáležitosti.

Po rituálu jsme se vypravily za svitu měsíce do lesa v kopcích, kde čekal zapalený oheň, hořící pochodně a kamenný stůl s pohoštěním. Už jen samotná noční cesta byla kouzelná. Měly jsme při ní možnost vnímat sílu a magii přírody.

U ohně jsme prošly očistou pomocí šalvěje, držely jsme se za ruce, zpívaly, tančily a napojovaly se na matku Zemi, které máme málokdy příležitost poděkovat za její dary – nebo přesněji: spíše si to nedovolíme. Zde jsme ale měly možnost všechny společně uctít přírodu a vyjádřit jí vděk. Odpověděla nám. Při závěrečném zpěvu nám dokola v kruhu začaly brnět ruce. Energie mezi námi zkrátka doslova proudila.

Spojení duše a těla

Ráno nás čekala povznášející jóga s Juditou (yogalifehappylife.cz), která má velmi jemný a laskavý přístup při práci s tělem. Naučila nás svému tělu naslouchat a být k němu vnímavé – netlačit na něj a nesnažit se s urputnou silou dostat ho do jisté pozice, ale uvolnit se a napětí v těle pomalu a s láskou rozpouštět. Rozpouštěly jsme se blahem, dech a slunce na obloze nás celé prozářily a v těle jsme rozpustily spoustu bloků.

Krásné plynutí ve vlastním dechu jsme si mohly dopřát s Martičkou Vančuříkovou, která vedla súfijské cvičení. Často ve svých životech dýcháme mělce a nevěnujeme svému dechu pozornost, a tak se i náš život zdá být žitý jenom na povrchu. Dovolily jsme si proto jít hlouběji a vnímat posvátnost dechu a jeho přirozený koloběh. Spojily jsme se se svojí srdeční čakrou a vysílaly jsme spolu s dechem ze svého srdce lásku světu a zase znovu jí čerpaly nazpátek.

Dalším prožitkem na úrovni duše i těla byla Osho meditace s Juditou, kdy jsme své tělo celé rozvibrovaly pohybem, nechaly ho plynout v uvolněném tanci a nakonec jsme si dopřály promluvu se svým vyšším Já v podobě meditace. Přicházely různé vhledy a uvědomění a velmi nás to vnitřně posílilo. Kromě všech výše popsaných zážitků, jsme si užívaly nádherného prostředí kolem, sdílení, ženské energie a také dobrůtek, které jsme měly k dispozici.

Poděkování

Moc děkujeme dvěma vzácným bytostem Lucii a Andrejce za úžasné zážitky při tvoření a rituálech. Obrovské díky patří Martičce, která je pro nás opravdovou VELEBOHYNÍ, laskavou maminkou, pro níž jsme všechny prostě a jednoduše „dcérky“ a která si spolu se svou úžasnou rodinou dala tu práci, aby vše zorganizovala a zajistila nám ten největší komfort včetně výborného pohoštění.

A v neposlední řadě DĚKUJEME všem úžasným ženám, které náš kruh přijely obohatit! Věříme, že to nebylo naposled, co se naše energie spojily. Jsme šťastné a dobité a moc bychom si přály, aby si takové ženské dny dopřávaly i další ženy.

Pokud už teď víte, že Vás to k nám táhne a že něco podobného chcete zažít – přihlašte se k odběru e-mailů na hlavní stránce a my Vás budeme o chystaných akcích informovat. Můžete také sledovat facebookové stránky.

Nejbližší celodenní ženský kruh
JSEM TA, KTERÁ VÍ – ARTEMIS
9. 6. 2018 Praha

Pokud máte zájem se setkávat s ženami přímo na Valašsku, obrátit se můžete na Martu Vančuříkovou, Lucii Žilkayovou, Andreu Rubin Smělíkovou.

Petra Pospíchalová
Zasněná víla s hlavou plnou nápadů, knihomilka, pisatelka a kreativní duše, která miluje psaní a práci s textem všeho druhu. Bytostně ctí přírodu, má vášeň pro tancování, výletování, focení a ženský seberozvoj. Srdcem je naladěná na inspirující svět La Que Sabe.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *